View allAll Photos Tagged LeTech
Zvláštní nákladní fotovlak pro železniční nadčence, křížil železnici Podkrkonoší a Český Ráj celou sobotu 14. května roku 2016. V čele se střídala dvojice lokomotiv 750.277 a 750.308.
Na obrázku od Sobotky na pozadí se Zámkem Humprech, který byl vystavěn v 60. letech 17. století, projíždí již zmíněný nákladní vlak v čele s Brejlovcem 750.277, na postrku v mírném obloučku je pak možné spatřit druhého brejlovce 750.308.
V sobotu 17.11.2018 se již navždy ukončil provoz na úseku trati 170 Chrást u Plzně - Plzeň Doubravka. Ve čtvrtek 15.11. před 14 hodinou projel tímto úsekem dost možná poslední nákladní vlak vedený elektrickou lokomotivou. Jednalo se o Pn 58899 v čele s 363.526 (vlak na snímku), následující den zde ještě jel manipulák do Mirošova a zpět. Již teď se na 1 TK vytrhávají koleje a snáší TV, 2 TK zůstane zatím provizorně zakončená šturcem u tunelu na Doubravce pro případ provizorního napojení v případě neprůjezdnosti tunelu. Takto se uzavřel provoz po více než 150 letech v tomto úseku..
Zvláštní parní vlak v čele s lokomotivou 06-018 míří z Nové Gorice do Jesenice. Parní lokomotiva SŽ 06-018 byla vyrobena v Berlíně lokomotivkou Borsig v roce 1930 a místím spolkem je nasazována na historické vlaky právě na Bohinjské trati.
Zvláštní vlak přejíždí přes velmi známý viadukt – Solkanský most, vedoucí přes řeku Soča. Most se nachází na trati „Bohinj“ což je 144 kilometrů dlouhá část jinak 717 kilometrů dlouhého železničního spojení Praha – Jesenice – Gorice – Terst, vystavěného v letech 1900-1906 jako spojení mezi střední Evropou a Jaderským mořem. Samotný most je 222 metrů dlouhý a jeho výška činní 36,3 metrů. Vystavěn je z kamene a mušlového vápence, v roce 1985 byl most zařazen mezi technické památky s památkovou ochranou.
HLUBOKÁ KARANTÉNA, KORONAVIRUS SE ROZJÍŽDÍ!
Tak nějak by se dala popsat nálada, ve které tento snímek vznikal. První vlna koronaviru s jednotkami (!!!) nakažených a žádným mrtvým na tuto nemoc - ale republika shozena do režimu hibernace. Běžně bylo možné spatřit i samotného člověka v autě s rouškou. Dnes, po 2 letech, pomalu, ale jistě, rozvolňujeme. Vzpomínky na tuto dobu, trochu euforickou, pro mě znamenají takové období ničeho. Studijní vakuum na univerzitě, kdy jsme nevěděli, co a jak bude, euforické dobrovolničení s rozvážením dezinfekce se skauty, ale i tak trochu doba volna. Škole trvalo přes měsíc, než se probrala a lékařské prohlídky pro budoucí profesi byly pozastaveny. Tak jsme občas vyrazili ven, i když se to asi zrovna nesmělo, ale co už. Kdo by taky v takovém počasí vydržel doma?
Do Bohousové mě vytáhla skutečnost výluky na trati 021; pokud se nemýlím, do Žamberka se točila třívozová klasická souprava s jednou z trutnovských čtyřek. Žamberk - Letohrad byl vyloučen, probíhala rekonstrukce železničního svršku. Možná byla výluka ještě z Hradce do Třebechovic; to si nejsem jist - každopádně byla to jedna z vzácných příležitostí zachytit na letohradské velkou mašinu. To jsem ještě nevěděl, že za rok a kousek zruší z podnětu kraje i ten poslední pár letohradského rychlíku. Časy se mění, co už - dnes už nejezdí ani ten jeden rychlík, takže pokud se této trati nevyužije ze strany nějakého soukromého dopravce jako odklonové kvůli výluce v Bezpráví, velkou soupravu nebo mašinu zde těžko zahlédneme.
754.030-5, Sp 1834 (Letohrad - Hradec Králové hl.n.)
Žamberk - Litice nad Orlicí (Bohousová)
2.4.2020
Dvouměsíční nepřetržitá výluka mezi Plzní a Chebem přinesla zpestření provozu na jinak nákladně téměř opuštěnou trať Plzeň - Žatec. V denní poloze je tudy třikrát týdně veden pár směsek mezi Plzní a Mostem, v nočních polohách pak podle potřeby jezdí odklonem také uhelné vlaky z a do Nového Sedla u Lokte. Náležitosti na odklony zajišťuje PP Plzeň, kam bylo za účelem odklonové vozby zapůjčeno dvojče lokomotiv 753.7 z Nymburka. Po deseti letech se tak vrátily tyto lokomotivy na vozební rameno mezi Plzní a Chomutovem, dále jsou vlaky přepřahány obvykle do závislé trakce, avšak několikrát už z provozních důvodů byly brejlovce využity pro odvoz vlaků až do Nového Sedla, jednou plzeňské stroje zavítaly přes Chomutov dokonce až do Chebu. Snímek z 13. srpna zachycuje dvojče 753.758+772 v čele Pn 60126 [Plzeň seř.n. - Most nové n.] na železničním mostě přes údolí Rybnického potoka v úseku Kaznějov - Plasy
Isla de Pascua, neboli Velikonoční ostrov (v domorodém jazyce Rapa Nui). Ostrov je známý především díky sochám Moai. Na obrázku z brzkého rána sledujeme při východu sluníčka Moai Ahu Tongariki, které se nachází nedaleko Rano Raraku, což je lom, kde docházelo k odlamování skal a sochání Moai v jeho blízkosti se nachází mnoho rozpracovaných a nedokončených Moai, které na své místo na ostrově nedorazily.
Ahu tongariki se svými patnácti mohutnými sochami překonává všechny ostatní ahu Velikonočního ostrova. V roce 1960 zničila toto ahu obrovská vlna tsunami, díky japonským darům se však podařilo ahu v 90. letech restaurovat do dnešní podoby. Tsunami bylo vyvoláno největším zemětřesením na světě, které zasáhlo Chile a mělo sílu 9,5 stupně Richterovy škály. To se dostalo až na ostrov Rapa Nui, při tsunami nikdo nezemřel a jediné zasažené bylo právě Ahu Tongariki. Tsunami narazila do skalní stěny a zničila ji. Sochy moai, které ležely svrženy v řadě před ahu, byly zatlačeny dále do vnitrozemí a ztratily přitom některé rysy obličeje.
Nejvyšší moai na ahu Tongariki měří 9 metrů a je nejtěžší sochou (hmotnost 86 tun), která kdy byla převezena a umístěna na ahu.
Barokní perla v Novohradských horách, poutní kostel Panny Marie Těšitelky Dobrá Voda u Nových Hradů , architekt neznámí, nejčastěji bývá autorství připisováno K. I. Dientzenhoferovi.
Poutní kostel Panny Marie Těšitelky se nazývají „jihočeské Lurdy“, jak je pojmenoval spisovatel Zikmund Winter.
"Pramen s léčivou vodou, v jehož blízkosti byl na základě zjevení postaven poutní chrám, je sveden do grotty a dvou kašen pod chrámovým schodištěm a svou chladivou vodou občerstvuje všechny příchozí."
U schodiště jsou 2 pítka s prameny.
Ozdobou kostela jsou místní ambity.
Pozlacený interiér kostela zaujme na první pohled.
U kamene "Tady a teď" si mají návštěvníci uvědomit přítomný okamžik.
Po skončení 2. světové války a nástupu totalitního režimu začala stavba chátrat. V letech 1987 a 1992 byla provedena obnova vnějšího pláště, bohužel však špatnou metodou.
V letech 2011 až2015 prošel chrám rozsáhlou vnitřní a vnější rekonstrukcí.
Nedaleko poutního kostela Panny Marie Těšitelky se nachází chráněný Dobrovodský dub, jehož motivy, se objevují v ornamentech balustrád, a dokonce i na oltáři v kostele.
Druh stromu: Quercus robur - dub letní
Obvod kmene: 435 cm
Výška stromu: 21 m
Stáří: 200 až 250 let
Rychlíky z Luhačovic do Prahy jsou v první části trasy z Luhačovic do Starého Města u Uherského Hradiště vedeny lokomotivou nezávislé trakce. V železničním jízdním řádu trať označená jako č.341 je díky tomu v posledních letech hojně navštěvovaná železničními fotografy nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí. Stalo se tak především i díky tomu, že značná část brněnský brejlovců řady 754 obdržela při opravách v dílnách i retro lak a jezdí tak zde stroje, které nejsou v korporátním barevném schématu dopravce.
Na snímku z 16. června 2024 od Popovic u Uherského Hradiště sledujeme však brejlovce 754.013, který vozí již svůj lak nějakou tu dobu. Což mě velmi potěšilo, jelikož jsem tuto lokomotivu neměl vůbec zachycenou.
Glacier Express je známý jako nejpomalejší rychlík světa. Spojuje horská střediska Zermatt a St.Moritz a během jeho téměř osmihodinové cesty překoná 291 mostů a projede 91 tunelů. Na snímku je zachycen krátce před koncem své cesty, na dvoukolejném úseku Bever - Samedan. V čele vlaku D 903 je zachycena lokomotiva Ge 4/4 II čísla 626, tento typ lokomotiv je nyní pro Glacier Express typický, dříve jsme byli zvyklí v jeho čele vídat spíše lokomotivy třetí generace, které však Rhätische Bahn v posledních letech využívá zejména v regionální a nákladní dopravě.
Po těch skoro třiceti letech už opravdu nevím, jestli jsem to fotografoval v Gdaňsku, Gdyni, Malborku nebo Varšavě. A taky nevím, jestli to bylo praktikou nebo zenitem. Ono to je ale jedno, líbilo se mně to tenkrát, a jak jsem zjistil, líbí se mně to i teď.
Après presque trente ans, je ne sais vraiment pas si je l'ai photographié à Gdansk (Dantzig), Gdynia, Malbork (Marienburg) ou Varsovie. Et je ne sais pas si si je l'ai photographié par l’apareil Praktika ou Zenit. Peu importe, j'ai aimé ce moment-là, et comme je l'ai trouvé, je l'aime bien maintenant.
After almost thirty years, I really do not know if I photographed it in Gdansk (Danzig), Gdynia, Malbork (Marienburg) or Warsaw. And I do not know if it was photographed by a camera Praktika or Zenit. It does not matter, I liked it then, and as I found it, I like it now.
Po třech letech se vrátily do pravidelného provozu v Posázaví pražské Bardotky. Znovuzprovoznění a dokonce i nového laku se dočkala 749.121, která zde má být nasazována celou letní sezonu na páru osobních vlaků 9057/9062. Na snímku se dne 14.5. blíží k zastávce Kamenný Přívoz.
La cathédrale Sainte-Julie-et-Sainte-Eulalie d'Elne était le siège de l'évêque d'Elne dont le diocèse recouvrait les comarques catalanes du Roussillon, du Vallespir et du Conflent à sa création en 571. Elle domine la ville et ses environs depuis l'éminence sur laquelle elle est bâtie, aujourd'hui « ville haute ». Construite aux xie et xiie siècles, monument majeur de l'art roman catalan, elle fut le siège de l'évêché de cette partie septentrionale de la Catalogne du vie siècle jusqu'en 1602, lorsqu'il fut transféré à Perpignan. Elle est dédiée à sainte Julie et à sainte Eulalie de Mérida.
L'actuel édifice fut vraisemblablement commencé au début du XIe siècle. En 1042 une donation d'un particulier est attestée (d'un montant de 10 mancusi), puis une autre de la comtesse de Barcelone Ermessinde de Barcelone quelques années plus tard (en 1057).
La cathédrale actuelle, orientée à l'est, est le fruit de plusieurs campagnes de construction s'étalant du XIe siècle au XIVe siècle.
Železniční trať z Žiliny do Košic je v úseku Šútovo - Krpeľany vedena přes vodní nádrž Krpeľany, která byla vybudována na řece Váh v letech 1952 až 1957. V malebném údolí rozdělujícím pohoří Malá a Velká Fatra projížděla předposlední zářijový den roku 2017 ucelená souprava složená z vozů Eas v čele s 131.040/39.
L’espace Jean BAILLETTE, du nom de l’ancien magistrat de la Commune d’Elne de 1945 à 1953, a été inauguré le samedi 11 février 2017.
Cet espace situé à l’angle de l’ancienne route d’Alénya et le boulevard Voltaire a été réaménagé par la municipalité qui souhaitait créer un lieu paysager, et ouvert. Une fresque, qui invite désormais le passant à une immersion dans une période historique de notre cité Illibérienne finalise cet aménagement, a été réalisée par le peintre Catalan Bernard Gout.
"Campement d'Hannibal dans la plaine d'Illibéris lors de son passage en l'an -218.
Elne"
Le pourquoi de cette fresque est liée au passé historique de la commune d'Elne.
Hannibal est généralement considéré comme l’un des plus grands tacticiens militaires de l’histoire.
En 218 avant Jésus-Christ, Hannibal passe par Nîmes. C’est un général espagnol (de Carthagène, province de Murcie) qui constitue une armée de 37 éléphants et de 59 000 soldats. Jusqu’à la plaine du Pô en Italie, il y aura quatre ou cinq batailles entre Hannibal et ses ennemis, dont la dernière fera 70 000 morts.
Au IIe siècle avant J.C. est intervenue la colonisation romaine de l’oppidum nommé Illibéris, dominant la plaine du Roussillon : le chef de guerre Hannibal, militaire carthaginois mobilisé contre l'empire romain, s’y est arrêté pour négocier les conditions de son passage.
Stále v hojném počtu jsou ve Švýcarsku využívány v nákladní dopravě staré lokomotivy Re 6/6, jejichž konec se ale pomalu blíží a s dodávkami nových lokomotiv budou stejně jako řada Re 4/4 II postupně vyřazovány v následujících letech. V čele na minutu přesně jedoucího uceleného cisternového vlaku 66723 relace Birsfelden Hafen - Salez-Sennwald se podařilo koncem října zachytit jeden z nejstarších dosud provozovaných strojů 620.006. Vlak údolím Seeztal právě projíždí úsekem Flums - Mels směrem k Sargans, odkud mu bude zbývat do cílové stanice už jen několik málo kilometrů vedlejším údolím Alpenrheintal. Kulisu snímku dotváří typicky zubatý hřeben Churfirsten, který je jižní hranicí Appenzellských Alp a tyčí se na severním břehu jezera Walensee.
V uplynulých letech došlo k výraznému omezení provozu lokomotiv řady 749 u ČD. Na Posázavském pacifiku ukončily turnusové výkony této řady lokomotivy 749.107 a 749.121 v sobotu 14.12.2013, ve stejný den ukončila lokomotiva 749.039 turnusovou kapitolu na rychlících mezi Prahou a Tanvaldem. Od té doby pokračuje trend vyřazování zbylých lokomotiv, přeživší stroje jsou pak letmo nasazovány na své bývalé výkony. Nejhezčím úsekem tratě Posázavského pacifiku mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy kolem známé Pikovické jehly projíždí v čele Os 9060 jedna z mála stále provozních bardotek - 749.264 z depa Vršovice
4.7.2015
Osobní vlak číslo 5 [Plazh - Lushnjë] v čele s lokomotivou T669.1041 se v ranních hodinách blíží ke stanici Rrogozhinë, kde se potká s vlakem číslo 6 [Elbasan - Plazh], a bude pokračovat po odbočné trati do města Lushnjë. Osobní doprava byla v úseku Rrogozhinë - Lushnjë obnovena v červenci 2024 po šesti letech. Na trati byly o víkendech od 6.7.2024 do 28.9.2024 vypravovány dva osobní vlaky číslo 4 a 5 v relaci Plazh - Lushnjë, kdy vlak číslo 5 odjížděl ze stanice Plazh v 6:20 a do cílové stanice přijel v 8:25. Vlak číslo 4 odjížděl z Lushnjë v 15:35 a do stanice Plazh přijel v 17:40. Tento koncept však vydržel pouze první dva víkendy. Poté byla trasa vlaků zkrácena pouze na úsek Rrogozhinë - Lushnjë a jízdní řád byl změněn následovně:
T5 [Lushnjë 6:24 - Rrogozhinë 7:38]
T4 [Rrogozhinë 16:21 - Lushnjë 17:05]
Škoda Felicia byl poslední kabriolet vyráběný československou automobilkou AZNP, závod Kvasiny v letech 1959–1964.
Začátkem září se na týden ukázala na lince RE2 mezi Regensburgem a Hofem lokomotiva 218.446 depa Kempten. Ta je od května 2020 opatřena retro lakem Blau Beige, používaným původně v letech 1975 až 1987. Záběr pořízený přes řeku Naab zachycuje dopolední vlak RE 4859 [Hof Hbf. - München Hbf.] v úseku Pfreimd - Nabburg. Oproti plánovanému řazení je souprava kratší o řídicí vůz, což na této lince, vzhledem k úvrati v Regensburgu, nepředstavuje z provozního hlediska žádný vážnější problém. Vlaky jsou minimálně na dieselové větvi vedeny vždy s lokomotivou v čele soupravy.
Kafemlejnek si po pěti letech měl možnost začoudit na Šumavě, v rámci akce "Šumavské léto s párou".
K létu na Šumavě, patří bez pochyby i typicky horské počasí, tudíž pro fotografy nepříliš oblíbené zataženo a občasné přeháňky, nikterak jinak tomu nebylo ani tento rok, kdy počasí přálo jen pár dnů.
Po výměně trubek v kotli a úspěšné tlakové zkoušce se tak toto léto Kafemlejnek plnou parou opřel do čela parních vlaků nejen na Šumavě, ale také v okolí Telče.
Na snímku je legendární 310.093, která se i přes svůj prapůvod do nostalgického provozu k Šumavě a Českobudějovicku zapsala jako zdejší, jede do Lenory a na tzv. falešné dvojkolejce u Volar je zachycena pod horou Bobík, pyšnící se svou výškou 1266 m.n.m. a bez pochyb je to největší dominantou volarské kotliny.
310.093
Os 11271 [Volary-Lenora]
Volary-Soumarský most
5.7.2021
Není tomu tak dávno, co se na stejnosměrné síti značně obměnil provoz nákladních vlaků dopravce ČD Cargo. V posledních letech došlo k vyřazení nebo rekonstrukci téměř všech zelených uhelek řad 122 / 123 a značnou část výkonů převzaly lokomotivy řady 163 příchozí od ČD. Změnily se také soupravy uhelných vlaků, pro které byly ústecké dvojky tak typické. V posledních letech všichni velcí odběratelé uhlí přecházejí na přepravu v kontejnerech systému Innofreight. Obrazem se vrátíme o více než 5 let zpět, do března 2015, kdy ještě bylo možné na pravobřežce vídat soupravy, na které jsme tu byli po generace zvyklí. Dokládá to i snímek uhelného Pn 66363 v relaci Třebušice - Řečany nad Labem pro elektrárnu Chvaletice, kterého se toho dne ujala uhelka 122.047. V současné době jsou v zeleném provedení jen retro lokomotivy 122.001 a 130.027.
Old locomotive classes 122 and 123 ČD Cargo in green colours are a thing of the past today. In 2015, there were still many lomotives with heavy trains on tracks around Prague and Nymburk. On the picture, there is freight train 66363 with ca. 2300 tons of coal to Řečany nad Labem. One of many green locs, 122.047, was spotted with that train near Libice nad Cidlinou.
19.3.2015
Od vzniku ČD Cargo až do loňského roku měly "laminátky" řad 230 a 240 prakticky monopolní postavení v čele uhelných přeprav na západě Čech. Vlaky ze sokolovského revíru (případně "přepřahy" ze severočeských dolů u Mostu) do tepláren v Plzni a v Jihočeském kraji vedly nejprve sólo, s postrky ve sklonově náročných úsecích, a následně tak jak jsme zvyklí dnes - ve dvojčlenném řízení, které ani u ložených vlaků o hmotnosti kolem 2500 tun nevyžaduje v příznivých adhezních podmínkách postrkovou službu. Jejich výsostná pozice na těchto výkonech pomalu ustupuje s návratem řady 242 do nákladní dopravy. Lze předpokládat, že právě "plecháče" zde budou v budoucnu hrát prim. "Lamina" řady 230 nebudou vybavena ETCS a velká část budějovických lokomotiv 240 byla v minulých letech předána do Břeclavi pro možnost jejich využití i na území Maďarska. Na sklonku léta 2023 na rameni Plzeň – Nové Sedlo operovalo retro dvojče 230.061+230.091, které se podařilo zachytit v čele zpožděné vyrovnávky nástaveb InnoFreight jedoucích po vyložení energetického uhlí v plzeňské teplárně zpět k další nakládce v Ledvicích. Vlak Pn 54506 [Plzeň hl.n. – Doly Bílina ÚUL] je zachycen v úseku Sokolov – Nové Sedlo u Lokte
Nákladní vlak společnosti Canadian Pacific (celým názvem Canadian Pacific Kansas City Limited) projíždí nádhernou podzimní krajinou pod vrcholky Skalistých hor v národním parku Banff v kanadské Albertě. V čele několika kilometrové soupravy o 150 vozech se ukázala lokomotiva 8635 typu GE AC4400CW a postrk zajišťovala lokomotiva KCS 4571 stejného typu. Tyto lokomotivy vyráběla společnost General Electric v letech 1993-2004 a jsou poháněny čtyřdobým vznětovým motorem 7FDL16 o výkonu 3280 kW.
EN
Canadian Pacific freight train with GE AC4400CW passing through the Banff National Park in Alberta, Canada.
Začátek moderních lokomotiv z dílny Siemensu. První generace EuroSprinterů vyrobená v roce 1991. Na fotce stroje 120 027 a 028 v aténském depu společnosti OSE Hellenic railways, které jsou z roku 1997 a po 20 letech stále dobře slouží.
Stroje mají výkon 5 MW, max rychlost 200 km/h a jezdí na střídavé napětí 25 kV o frekvenci 50 Hz.
Zde je začátek úspěšných lokomotiv ES64F4, ES64U4 (Taurus) a de facto i dnešních Vectronů.
Lokomotivy 2TE10V vyráběl závod Vorošilovgrad (dnes závod Lugansk) v letech 1975 - 1981 a celkem bylo vyrobeno 1898 lokomotiv. Jednalo se o modernizaci řady 2TE10L s upravenou kastlí vycházející z lokomotiv 2TE116 avšak s původními dvoudobými motory 10D100 o výkonu 2x 2210 kW. Na snímku je zachycena lokomotiva 2TE10V-4002 (číslování navazuje na řadu 2TE10L) Kyrgyzských železnic v čele nákladního vlaku z Biškeku do města Balykchy, které leží na břehu horského jezera Issyk-Kul. Pozadí dokresluje pohoří Ťan-Šan a konkrétně se jedná o hřbet Kungej Alatau dosahující výšky až 4771 m n. m.
La cathédrale Sainte-Julie-et-Sainte-Eulalie d'Elne était le siège de l'évêque d'Elne dont le diocèse recouvrait les comarques catalanes du Roussillon, du Vallespir et du Conflent à sa création en 571. Elle domine la ville et ses environs depuis l'éminence sur laquelle elle est bâtie, aujourd'hui « ville haute ». Construite aux xie et xiie siècles, monument majeur de l'art roman catalan, elle fut le siège de l'évêché de cette partie septentrionale de la Catalogne du vie siècle jusqu'en 1602, lorsqu'il fut transféré à Perpignan. Elle est dédiée à sainte Julie et à sainte Eulalie de Mérida.
L'actuel édifice fut vraisemblablement commencé au début du XIe siècle. En 1042 une donation d'un particulier est attestée (d'un montant de 10 mancusi), puis une autre de la comtesse de Barcelone Ermessinde de Barcelone quelques années plus tard (en 1057).
La cathédrale actuelle, orientée à l'est, est le fruit de plusieurs campagnes de construction s'étalant du XIe siècle au XIVe siècle.
La cathédrale Sainte-Julie-et-Sainte-Eulalie d'Elne était le siège de l'évêque d'Elne dont le diocèse recouvrait les comarques catalanes du Roussillon, du Vallespir et du Conflent à sa création en 571. Elle domine la ville et ses environs depuis l'éminence sur laquelle elle est bâtie, aujourd'hui « ville haute ». Construite aux xie et xiie siècles, monument majeur de l'art roman catalan, elle fut le siège de l'évêché de cette partie septentrionale de la Catalogne du vie siècle jusqu'en 1602, lorsqu'il fut transféré à Perpignan. Elle est dédiée à sainte Julie et à sainte Eulalie de Mérida.
L'actuel édifice fut vraisemblablement commencé au début du XIe siècle. En 1042 une donation d'un particulier est attestée (d'un montant de 10 mancusi), puis une autre de la comtesse de Barcelone Ermessinde de Barcelone quelques années plus tard (en 1057).
La cathédrale actuelle, orientée à l'est, est le fruit de plusieurs campagnes de construction s'étalant du XIe siècle au XIVe siècle.
(+742.194 vl.)
Otročín
18.2.2025
Mn 87002 (Toužim --> Karlovy Vary)
V loňském roce se začaly dopravny Toužim a Štědrá obsluhovat manipulačními vlaky z Karlových Varů, namísto Chomutova. Jde tak po letech o možnost spatřit nákladní vlaky na fotogenickém úseku trati 161.
V případě vyšší zátěže jsou vlaky vedeny s postrkem a to zejména kvůli stoupání z Toužimi k zastávce Poseč a Karlovarského dolního nádraží. Na snímku je zachycena dlouholetá Karlovarská turnusačka 742.419, kterak se veze na postrku vlaku z Toužimi do Bečova. V čele vlaku je stroj 742.194 a zátěž tvoří 6 ložených uhláků dřevem do papíren ve Štětí.
So this is Christmas
And what have you done
Another year over
A new one just begun.
Kéž by to takhle o Vánocích vypadalo. Jinak ten popisek ale sedí. Jedním z výkonů, na které trutnovští strojvedoucí (ač neradi) půjčují své turnusové leštěnky, je obrat rychlíků 937/936 "Hradečan", který léta nesl název "Kyšperk" podle původního názvu letohradu. Až do předminulého grafikonu to vozili Trutnováci; časy se mění a v souvislosti s úbytkem letohradských výkonů kvůli příchodu LeoExpresu na Orlicko připadnul tento výkon právě letohraďákům, kteří se tak opět po letech dostali na brejláky. Ti se zde točí ve 4-denním turnusu. Dnes tedy vyšlo na trutnovskou 754.059-4, která pobrumlává svou 12-válcovou symfonii a zbývá jí pár vteřin do odjezdu z malebné stanice, kdysi i "Stanice roku", která, obklopena lesy, lomem a hradem Litice, navozuje dojem jakéhosi odříznutého světa. Strojvedoucí právě dává "Výzvu strojvedoucího" a očekává "Souhlas k odjezdu". Během následujících vteřin zavře dveře, vezme za to a odjíždí směrem do Letohradu, kam dorazí asi za 20 minut.
754.059-4, R 937 Kyšperk /Hradečan/ (Praha hl.n.- Letohrad)
Litice nad Orlicí
15.1.2021
V rámci oslav 175. výročí zahájení železniční dopravy na Slovensku byl z Prahy do Bratislavy vypraven mimořádný expres Ex 10273 Retro Slovenská Strela která tudy jezdila v 80 letech minulého století. Do čela historické soupravy se postavila dvousystémová lokomotiva 350.020 . Před zraky dalších fotografů rozmístěných na stromě, žebříku i ve vzduchu jsme fotku cvakli kousek za zastávkou Ořechov.
Lokomotivní řada Ge 4/4 I byla pro společnost Rhätische Bahn vyráběna v počtu celkem 10 strojů ve dvou sériích v letech 1947 a 1953. Dlouhá léta patřila ke stálicím na Rhétské dráze především v osobní dopravě, její uplatnění začalo ubývat na významu až po dodání nejnovějších lokomotiv řady Ge 4/4 III v 90. letech, tedy již v době po rekonstrukci prvních Bobin, během které byly nahrazeny původní čela s přechodovými dveřmi a ty tak dostaly podobu, jak je známe dnes. Aktuálně již RhB využívá pravidelně jen poslední dvě lokomotivy v letní sezoně, kdy jedna z nich zajišťuje dopravu víkendových výletních vlaků soutěskou Předního Rýnu a druhá lokomotiva byla prakticky v celém období provozu mezi květnem a říjnem 2023 využívána v čele nostalgických vlaků na rameni Davos - Filisur. Zde jsme bývali zvyklí vídat spíše řadu Ge 6/6 I, ovšem oba zbývající Krokodýli byly v letošní sezoně ve stavu dlouhodobě neprovozních. Během posledního víkendu, kdy byl Nostalgiezug v provozu, byla na dopoledním vlaku R 7822 [Filisur - Davos Platz] zachycena lokomotiva 605 krátce po odjezdu z výchozí stanice, kde se tato malebná trať vydává do strmého stoupání a přes Wiesenský viadukt a několika tunely šplhá k poklidnějšímu údolí horního toku říčky Landwasser před cílovým Davosem.
Na skalní zídce nedaleko Tanvaldské zastávky byl zachycen zvláštní vlak pro fotografy v čele s Elektronikem 743.008, ten zde pózuje řadě fotografů jako připomínka osobních vlaků, které tuto trať v minulých letech křižovali s pravidelnými vlaky.
Dělnické osobní vlaky s klasickou soupravou jsou stále obvyklým jevem na domažlické trati, v posledních letech však z mnoha provozních důvodů zaznamenáváme velkou rotaci lokomotiv, které se v jejich čele objevují. Pod OCÚ Západ spadá stále několik strojů řady 754, avšak jejich provozuschopnost často pokulhává a tak dochází v nasazení do turnusů k velmi častým změnám a úplnou výjimkou už nejsou ani náhradní soupravy a nejrůznější kombinace motorových vozů a jednotek. Snímek zachycuje stroj 754.039 v čele Os 7416, který po křižování s Ex 357 před malou chvílí opustil Nýřany a pokračuje na své cestě do Domažlic k zastávce Zbůch. Kalendář ukazuje datum 20.10.2022 a toho času byla devětatřicítka celkem pravidelně nasazována na výkony TS701. V současné době, zhruba o rok později, patří do zástupu dlouhodobě neprovozních strojů.
V úterý 11. listopadu 2025 byl ukončen provoz motorových vozů řady 843 v Královéhradeckém kraji. Po několika letech se tím uzavřela kapitola řady 843 nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v severních Čechách obecně. Na Liberecku tvořily od prosince 2006 podstatnou část dopravy, když byly nasazeny na linku R14A (rychlíky Liberec–Pardubice). Dlouho také působily například na tratích 036, 037 a 086. Postupně se ale jejich potřeba zmenšovala.
První velká rána byla ztráta rychlíkových linek R14A a R14B v prosinci roku 2020. To znamenalo konec nadvlády v libereckém depu. V prosinci roku 2022 skončila jejich turnusová potřeba v Liberci kompletně, ztrátou linky L2 (Os Liberec–Děčín). Od půlky roku 2021 se MV 843 začaly přesouvat do depa Trutnov, kde se postupně zvyšovala jejich působnost.
Ke konci října 2024 byly MV 843 z linky V41 postupně vytlačeny novými motorovými jednotkami řady 847 „RegioFoxy“. Jejich turnusová spotřeba se rychle zmenšovala a na rok 2025 zbyly v Trutnově pro tyto motoráky jen dva oběhy. Tyto dva zbylé oběhy zajišťovaly provoz na lince V24 (Sp Choceň–Náchod) s přívěsnými vozy Btn753.
V úterý 25. listopadu 2025 byly všechny trutnovské MV 843 redislokovány do Brna-Horních Heršpic, kde obsluhují osobní a spěšné linky na okolních tratích.
Letní variantou spešného vlaku ze Šumavy je spoj 1707, který v dlouhých letních dnech sváží návštěvníky Železnorudska zpět do krajského města. V čele tohoto vlaku je před Nýrskem zachycena lokomotiva 754.051, která se v posledních letech vrátila na místo svého bývalého působiště LD Plzeň. V soupravě je pravidelně řazen dnes už poměrně zřídka viditelný vůz Ds na přepravu kol.
Se změnou jízdního řádu v prosinci 2023 skončil po šestnácti letech provoz vlaků relace Regensburg–Hof v klasických soupravách skupiny Die Länderbahn pod značkou Alex. Tyto vlaky byly vedeny z Mnichova společně s našimi Západními expresy do Schwandorfu, kde docházelo k dělení soupravy, kdy první část vlaku pokračovala dále do Hofu a další část úvratí směřovala přes Furth im Wald na naše území. Linku RE2 mezi Mnichovem a Hofem převzalo DB Regio, které se v počátku provozu potýkalo s nejrůznějšími komplikacemi, ale nyní zde již bez větších problémů jezdí kultovní řada 218 ve čtyřdenním turnusu na neelektrifikované části trasy z Regensburgu na sever. Záběr zachycuje lokomotivu 218.403 s ranním RE 4857 [Hof Hbf. – München Hbf.] krátce po odjezdu z Marktredwitz u vesničky Reutlas
V pravidelném provozu se kromě tradičně červených a poslední zelené lokomotivy Re 4/4 II stále objevuje také lokomotiva 420.109 v nátěru Swiss Express. Pod touto obchodní značkou byly v letech 1975 - 1982 provozovány dálkové vnitrostátní spoje ve Švýcarsku, které nabízely vysoký komfort cestování a v čele pevně sestavencýh oranžových souprav se střídalo 8 takto nalakovaných strojů řady Re 4/4 II. Tyto lokomotivy byly z první série, která je vybavena pouze jedním pantografem, a i jejich řazení a otočení vůči soupravě bývalo stabilní. V čele nočního spoje nightjet 466 [Wien Hbf - Zürich HB] je zachycena dvojice lokomotiv 420.109 a 420.195 v rovinatém úseku v údolí Rýnu mezi stanicemi Buchs a Sargans. V přední části vlaku je řazen také český vůz WLABmz826, který zajišťuje přímé spojení Prahy s Curychem a do tohoto spoje je zařazen ve stanici Salzburg Hbf.
Slovensko nabízí nespočet krásných míst, a to především díky své přírodě. Jedním z takových míst je i okolí řeky Hron, jejíž povodí kopíruje podstatná část železniční tratě 172. Právě na této trati byl vyfotografován brejlovec 754.034 jedoucí “proti proudu” Hronu mezi stanicemi Dubová a Predajná. Po cestě za obcí Predajná může člověka zaujmout dvojice na první pohled krásných jezírek, nacházejících se nedaleko zmíněné tratě a řeky. Při bližším prozkoumání však člověk narazí na nepříjemný zápach síry, jelikož se nejedná o přírodní úkaz, ale skládku nebezpečného odpadu - tzv. Gudrónové jamy.
Gudrón je látka, která vzniká při technologickém čištění ropy kyselinou sírovou. Mnoho částí gudronu je karcinogenní, toxické a zdraví škodlivé.
Na skládky u Predajné byl odpad vyvážen mezi lety 1694 až 1974 z dnes už zrušeného závodu Petrochema Dubová, kde se nachází ještě jedna taková skládka. Dlouhé roky se debatovalo jak s tímto “dědictvím minulého režimu” naložit. Nádrže nejsou konstruované na zadržování vody a při větším množství dešťových srážek by mohlo dojít k úniku nebezpečných látek právě do řeky Hron, čímž by vznikla velká enviromentální havárie. V posledních letech se však konečně započalo s čištěním toxických vod z těchto jam a Slovensko by se tak mohlo zbavit další velké zátěže životního prostředí.
Bardotka 749.252 za svoji provozní kariéru, i jako zdroj náhradních dílů, procestovala půlku republiky. Od výroby se usadila v LD Břeclav, ještě jako 752.080. O deset let později došlo k převedení do depa ve Veselí nad Moravou, kde sloužila patnáct let. V roce 1995 přijela do JLS v Jihlavě a o rok později se vrátila do Veselí nad Moravou už jako 749.252-3. Ve Veselí se ohřála sotva do roku 1997 a její další cesta vedla do Českých Budějovic. Zde ji čekala vozba vlaků na Šumavu, do Horního Dvořiště, nebo třeba rychlíků do Prahy. V roce 2009 došlo k administrativní změně a její působiště se změnilo z DKV České Budějovice na DKV Plzeň PJ České Budějovice. Další změna přichází už za rok a 252 přechází pod PJ Tábor. Po třech letech dochází k vyřazení z provozu, z technických důvodů a stroj je odstaven v Plzni a následně je převezen do České Třebové. V lednu 2018 byl stroj převezen do depa Libeň, jako zdroj náhradních dílů. V roce 2020 došlo k jejímu nejspíše poslednímu převozu a to do depa Praha-Vršovice.
749.252
Depo Praha Vršovice
22.1.2021
Na konci května 2021 byl vypraven zvláštní vlak pro fotografy, který připomněl provoz rychlíků v 80. letech na trati mezi Libercem a Českou Lípou. V čele tohoto devítivozového vlaku stanula dvojice Brejlovců – 753.101 a 750.338.
Na snímku z 30. května 2021 je vlak zachycený v traťovém úseku Jablonné v Podještědí – Velký Valtinov. Na pozadí snímku vyniká Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy, která byla postavena v letech 1699 až 1722 a je součástí vedle stojícího Dominikánského klášteru.
V letošním roce se po letech vrátily ve větší míře patrové soupravy s lokomotivami 111 na Werdenfelsbahn. Ve dvou obězích zde tyto soupravy jezdí celkem 5 párů vlaků, jedna souprava jezdí na vlacích RB München - Garmisch-Partenkirchen, druhá poté posilový obrat do Mittenwaldu. Na snímku je lokomotiva 111.066 v čele vlaku 59449 z Mnichova do Garmische
v úseku Huglfing - Uffing
In 2019, we can see locs 111 DB with double-deck sets back on track Munich - GaPa. On 5 pairs there goes 2 sets per day, first on RB trains from Munich to Garmisch (every 4 hours), second set goes in afternoon to Mittenwald and next morning back to Munich. Here is RB 59449 with the 111.066 near Uffing
T478.3301 neboli 753.301
Je poslední provozuschopný stroj pod hlavičkou národního dopravce ČD Cargo.
Lokomotiva byla v roce 1976 předána z výroby do LD Hradec Králové. Lokomotiva do roku 2000 přecházela mezi depy Trutnov a Hradec Králové. Poté přešla do Liberce, kde mohla být k vidění po celých severních Čechách. V roce 2007 přešla pod hlavičku ČD Cargo SOKV Ústí nad Labem, kde byla provozována až do roku 2013. V tomto roce stroj potkala nehoda a tak ukončuje po dlouhých letech pravidelný provoz řady 753 na našich kolejích.
Na podzim roku 2016 se stroj opět vrací do běžného provozu a i přes nějaké delší pauzy nabral druhý dech do života a rozdýchal se velice udatně. Domovem stroje je pořád Ústí a tak je možné stroj potkávat na severu a západě Čech. Nejčastěji se stroj ujímá každodenní vozby manipulačních vlaků 86121/86120 do Brniště nebo do Šluknovského výběžku na vlacích 86010/86111.
Stroj dnes vyrazil z Děčína do České Lípy ještě ve dvojčeti se strojem 750.252, bohužel díky poruše stroj z České Lípy vyráží sám za sebe. Počasí bylo dnes velice nepředvídatelné a sluníčko si s každým velice zahrávalo. Ovšem jednou se i na mě usmálo štěstí a chvilku před průjezdem Českou Kamenicí se mraky roztahují a drží do poslední chvíle než vlak se svou zátěží z Rumburku projede.
Mn 86111
Česká Kamenice – Veselé pod Rabštejnem
25.01.2021
Krátce po sedmé hodině jednoho teplého květnového rána projíždí malebnou maďarskou vesnicí Öskü vlak D 9057 z Veszprému do Budapešti vedený elektrickou lokomotivou 431.078 a třemi “bymáky”.
Maďarské lokomotivy řady 431 (dle starého označení V43) s přezdívkou “Szili” se staly jedním ze symbolů maďarských elektrifikovaných tratí. Jedná se o čtyřnápravové střídavé elektrické lokomotivy pro napájecí soustavu 25 kV 50 Hz, vyráběné v letech 1964 - 1982. Po technické stránce jsou tyto lokomotivy podobné našim plecháčům či laminátkám. Celkově bylo pro MÁV vyrobeno 379 lokomotiv tohoto typu a staly se základem vozového parku elektrických lokomotiv v Maďarsku. Ačkoliv se s provozem těchto lokomotiv do budoucna nepočítá a spoustu strojů již nahradily moderní lokomotivy a jednotky, do dnešních dnů jich jezdí stále velký počet.
Zajímavostí provozu lokomotiv elektrické trakce v Maďarsku je bezpochyby to, že se zde jako první začala využívat střídavá napájecí soustava 25 kV 50 Hz. Tu zde již ve 20. letech minulého století prosadil maďarský elektrotechnik Kálmán Kandó. Výhodou této soustavy byla velká úspora financí při budování potřebné infrastruktury, což v tehdy díky válce chudém Maďarsku byl předpoklad, aby k elektrifikaci tratí vůbec došlo. Úspora je zde především díky tomu, že u této soustavy není třeba měnit frekvenci nebo usměrňovat střídavé napětí na stejnosměrné, stačí pouze transformovat napětí ze sítě na požadované napětí. Úsporu tvoří také menší průměry vodičů či větší vzdálenost mezi napájecími stanicemi. Původně se počítalo s tím, že tato střídavá napájecí soustava zůstane pouze v Maďarsku, ale díky rozmachu polovodičových součástek v 60. letech minulého století se tato soustava dostala do velké části Evropy a nyní se její použití jeví jako nejvýhodnější.
Po letech se opět podívala na Vysočinu první Gorila přezdívající se také Aristokratka v čele Vánočního expresu skládajícího se z patnácti vozů z Budapešti do Prahy v mlhavém dopoledni na mostě v Dolních Loučkách
DHT_1889
This is not a pretty picture. This is not a documentary shot! This is a political shot!
The government of the Czech Republic we carry in our country buses Muslims, criminals and terrorists. We do not want them here! We want to fix this old palace. They were built Wallenstein. Its owner died in prison Spielberg in 1623, because he was a Protestant and a patriot. Furthermore, he magnified military genus Colalt from Italy. But they have chased after the war as Mussolini collaborators. Communists in it stored potatoes. Now it is owned by the Russian mafia. We want to fix it! We are not a poor country.
Zámek Brtnice patrně založili rytíři Johanité jako pevnost. Valdštejnové ho dohnali do jeho bývalé krásy. Bohužel majitel se zapletl do Českých stavů a po 3 letech vězení zemřel na Špilberku v r. 1623.
Nebyl to ale konec. Koupili ho italští vojevůdci Colaltové, kteří se podivili, jak pitomé je tu obyvatelstvo. No byla to pravda. Pozvali mnichy, vybudovali klášter a hle, další generace blbců se už nekonala, město začalo tvořit unikátní hodnoty.
Je to hezký městečko a má víc krásy než jen zámek. Po válce to šlo šmahem. Italové, kolaboranti táhněte za Musolinim, ať žije KSČS.
Skladovali tu brambory a ničili práci našich předků. Od revoluce se nic nepohlo a zámek vlastní družstvo nějakýho Olega. Si dovedu představit kam patří. Vyserte se na černý huby a spravte nám zámek, slyšíš Sobotko! Je to tvoje povinnost!
Díky výluce na hlavním nádraží v Brně se letos na trať mezi Brnem a Břeclaví dostaly Panťáky řady 560 do turnusu Plecháčů. Po několika letech se tedy podívaly na trať, kde dříve pravidelně jezdily. Nejlákavější z nich byl s největší pravděpodobností 560 023 a 024 v retro laku, který přijíždí do zastávky Žabčice
Rudý ďábel
Když jsem byl malý tyto nátěry jsem znal již z pohlednic, či při pohledu na stroj 753.187 se svojí zašlou krásou.
Po několika letech se povedlo toto barevné řešení éry ČSD prosadit na stroje v běžné provozu, především pro potěchu oka fotografů.
První vlaštovkou byl stroj pod hlavičkou ČD 754.066. Na začátku letošního roku vyjíždí ze Zvolena stroj na který všichni čekali. 750.338. Jeho domovským depem je SOKV Ústí nad Labem,
Dnes vyrazil jako obvykle na vlaku Mn86121 do Brniště s náloží vápna pro DIAMO. Jako třešničkou na dortu je krásná ucelená souprava žlutých rajek s narušitelem na konci.
Pro dnešní snímek jsem vybral místo kousek za Českou Lípou, před zastávkou Vlčí důl - Dobranov. V úseku zle též najít Vyhýbnu Žíznikov která odklání trat´ směrem Česká Lípa a Srní u České Lípy.
750.338
Mn 86121
Výhybna Žíznikov - Vlčí důl Dobranov
19.06.2021