Kámen

První zmínka o hradu Kámen, který musel vzniknout nedlouho předtím, pochází z roku 1316, kdy se připomíná Nemír z Kamene.

Další zpráva o Kameni se váže ke Zdíkovi z vladyckého rodu Tluksů z Vokova. Tluksové vlastnili Kámen s malou přestávkou až do roku 1437. Za Jindřicha z Ziegelheinu byl v letech 1356 – 1366 přestavěn hradní palác.

Roku 1437 koupil Kámen Purkart ze Žirovnice. Za něj se na Kameni konala roku 1450 schůzka Jiřího z Poděbrad s Oldřichem z Rožmberka, na níž uzavřeli mír.

Roku 1456 postoupil Purkart ze Žirovnice hrad Trčkům z Lípy a od té doby se jeho majitelé rychle střídali.

Kolem roku 1523 koupil Kámen Petr Malovec, jehož potomci jej drželi až do počátku 18. století. Jan Kryštof Malovec nechal hrad roku 1673 přestavět barokně.

Po Malovcích se v držení Kamene střídaly různé cizí – převážně německé – rody. Mezi nimi vynikl Václav Enis z Atteru (skotského původu), který nechal hrad v letech 1860 – 1870 pseudogoticky přestavět.

Roku 1948 byl hrad Kámen zestátněn a roku 1964 se stal majetkem města Pelhřimova. Dnes se nachází ve vlatnictví kraje Vysočina.

 

Hrad Kámen stojí na výrazné žulové skále ve stejnojmenném městečku. Dvojdílný areál sestává z výrazně výše položeného jádra a předhradí, které obklopuje horní hrad na jihu a východě.

Brána do předhradí se nachází v přízemí subtilní hranolové věže, stojící nedaleko jihovýchodního nároží hradby předhradí. Třetí patro věže, pseudogotická kulisová brána vedle ní a cimbuří hradeb předhradí jsou produkty období romantismu. Z původní zástavby předhradí se do dnešní doby dochoval pouze suterén jedné budovy.

Na severovýchodě a jihozápadě navazují hradby předhradí na hmotu hradního jádra. To mělo téměř obdélníkový půdorys, z něhož výrazně vystupuje na západní straně nejstarší hradní objekt – mohutný lichoběžníkový donjon s nepravidelnou baštičkou zvanou Kaplanka přiléhající k jeho západnímu čelu.

Další mohutná stavba čtvercového půdorysu – věž či kuchyně – předstupuje mírně před jižní frontu hradu a stejně tak i obdélníková branská věž na severovýchodě. Původně byla přístupná po padacím mostě, který nahradilo pozdější barokní schodiště.

Nádvoří je téměř na všech stranách obestavěno budovami z prvé poloviny 14. století, které zpravidla prošly přestavbou ve druhé polovině století téhož a ve slohu baroka ve století sedmnáctém. Obdélníkový hradní palác vyplňuje severozápadní nároží a část prostoru při severní hradbě. Původně býval trojprostorový, ve druhé polovině 14. století však byl přestavěn tak, že jeho přízemí vyplňují čtyři komnaty.

 

Místnosti v přízemí a suterén mají zčásti původní gotické klenby, většina sálů je však již barokní s občasnými pseudogotickými zásahy. V prvním patře paláce na severu se zachovala malířská výzdoba stropů z doby kolem roku 1670.

Naproti tomu, dispozice starého donjonu na západě působí dodnes jednoduchým dojmem. Jeho první patro vyplňuje sál osvětlený řadou oken v hlubokých výklencích se sedátky po stranách. V jižním křídle se nachází rytířská síň s pseudogotickými kamny, v jeho suterénu bývala hladomorna. Mobiliáře pocházejí převážně z 19. století.

Mimo ně hrad proslul novodobou expozicí motocyklů.

Done