jidhash
Vysoké Tatry, Predné Solisko
Predné Solisko (2117 m) je turisticky zpřístupněný nejjižnější vrchol v hřebeni Solisek ve Vysokých Tatrách
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jde o geomorfologický podcelek Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.
Od jihu je pohoří ohraničeno Podtatranskou kotlinou, na severu sousedí se Spišskou Magurou a západní hranici tvoří Kôprová dolina oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem Belianských Tater. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol Havran - 2142 m).
Geologická stavba Vysokých Tater je velmi komplikovaná. Rozděluje se na tři části: Krystalické jádro, které vytváří hlavní část hřebene a jižní svahy. To je složeno převážně z žuly a břidlice. V sedimentech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě dolomit, křemenec, břidlici, různé druhy slepenců či pískovec. Tyto vrstvy se nachází ve větší míře povětšinou v Belianských Tatrách a Západních Tatrách. Jádro Tater vznikalo v prvohorách (Karbon, 210 mil. let). Okolní moře ustoupilo v druhohorách a začala se projevovat masivní eroze. V triasu však opět stouplo a začaly se ukládat usazeniny (vápence apod.), které vytvořily základ Belianských Tater a Červených vrchů. Na konci období křídy se Tatry nadobro staly součástí pevniny. Dále pak byly modelovány alpínskými vrásněními. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které tekly v dobách ledových, během kterých dosahovaly ledovce na severních stranách hor až 14 km.
Ve Vysokých Tatrách najdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů.
Turisticky dostupné vrcholy slovenské části Tater:
Svinica (2301 m) - přístupná z polské strany
Hrubý štít (2172 m) - přístupný z polské strany
Rysy (2503 m) - 4,5 hod. od Štrbského plesa
Kriváň (2495 m) - 3 hod. od Tri studničky
Slavkovský štít (2452 m) - 5 hod. ze Starého Smokovce
Východná Vysoká (2429 m) - 2,75 hod. ze Sliezského domu
Kôprovský štít (2363 m) - 3 hod. od Chaty pri Popradskom plese
Jahňací štít (2230 m) - 5 hod. z nástupu v dolině Kežmarskej Bielej vody
Predné Solisko (2117 m) - 1 hod. od Chaty pod Soliskom a 2,30 hod. ze Štrbského plesa
Velká Svišťovka (2038 m) - 4 hod. z Tatranské Lomnice
Vysoké Tatry, Predné Solisko
Predné Solisko (2117 m) je turisticky zpřístupněný nejjižnější vrchol v hřebeni Solisek ve Vysokých Tatrách
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jde o geomorfologický podcelek Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.
Od jihu je pohoří ohraničeno Podtatranskou kotlinou, na severu sousedí se Spišskou Magurou a západní hranici tvoří Kôprová dolina oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem Belianských Tater. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol Havran - 2142 m).
Geologická stavba Vysokých Tater je velmi komplikovaná. Rozděluje se na tři části: Krystalické jádro, které vytváří hlavní část hřebene a jižní svahy. To je složeno převážně z žuly a břidlice. V sedimentech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě dolomit, křemenec, břidlici, různé druhy slepenců či pískovec. Tyto vrstvy se nachází ve větší míře povětšinou v Belianských Tatrách a Západních Tatrách. Jádro Tater vznikalo v prvohorách (Karbon, 210 mil. let). Okolní moře ustoupilo v druhohorách a začala se projevovat masivní eroze. V triasu však opět stouplo a začaly se ukládat usazeniny (vápence apod.), které vytvořily základ Belianských Tater a Červených vrchů. Na konci období křídy se Tatry nadobro staly součástí pevniny. Dále pak byly modelovány alpínskými vrásněními. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které tekly v dobách ledových, během kterých dosahovaly ledovce na severních stranách hor až 14 km.
Ve Vysokých Tatrách najdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů.
Turisticky dostupné vrcholy slovenské části Tater:
Svinica (2301 m) - přístupná z polské strany
Hrubý štít (2172 m) - přístupný z polské strany
Rysy (2503 m) - 4,5 hod. od Štrbského plesa
Kriváň (2495 m) - 3 hod. od Tri studničky
Slavkovský štít (2452 m) - 5 hod. ze Starého Smokovce
Východná Vysoká (2429 m) - 2,75 hod. ze Sliezského domu
Kôprovský štít (2363 m) - 3 hod. od Chaty pri Popradskom plese
Jahňací štít (2230 m) - 5 hod. z nástupu v dolině Kežmarskej Bielej vody
Predné Solisko (2117 m) - 1 hod. od Chaty pod Soliskom a 2,30 hod. ze Štrbského plesa
Velká Svišťovka (2038 m) - 4 hod. z Tatranské Lomnice