jetebe.cz
8. březen 2015: Vypnutej I. / Switched Off #1
Ta březnová neděle jako kdyby vypadla z letoška. Červí díra do budoucnosti i do minulosti. Stejně krásnej, jasnej den, stejně prázdný ruce a nula povinností.
Kdy naposledy se ti to stalo?
Tehdy to bylo rozhodně míň vzácný než s rodinou za zády, přesto si ten osvobozující pocit pamatuju doteď.
Ráno se sbalit a prostě jet: na jihu je tradiční jízda "Anglánů" s modrou 749.259, ale nakonec víc radosti ti udělá běžnej provoz.
Ráno se na Švejcích ukázala kulatá 749.006 a krom ní tu řádí i další jesenická 749.264.
Někdy v tý době ji ukážeš celýmu národu jako symbol končící éry. I s prasklou palivovou trubkou, která šla cítit snad i skrz obrazovku.
Ale ještě chvíli bude všechno na svým místě.
Je už po půl šestý, ale ej fakt krásně jasno a sluníčko pomalu mizí i z údolí Litavky. Za dvacet minut má zapadnout. Ale tady vzadu u zastávky Libomyšl to ještě chvíli vydrží.
Očima se přetlačuješ se stínem a zpožděním, které je sice jen pár minut, ale už tě tlačí. Pak se za obloukem ozve to tradiční, tlumičem přidušené zabrumlání a je tady. Odpolední rychlík R 1249 z Budějovic do Prahy, i s touhle jesenickou dámou.
Věci se už ale dávají do pohybu. Na kolejích i u mě doma.
Je fajn být chvíli vypnutej.
8. březen 2015: Vypnutej I. / Switched Off #1
Ta březnová neděle jako kdyby vypadla z letoška. Červí díra do budoucnosti i do minulosti. Stejně krásnej, jasnej den, stejně prázdný ruce a nula povinností.
Kdy naposledy se ti to stalo?
Tehdy to bylo rozhodně míň vzácný než s rodinou za zády, přesto si ten osvobozující pocit pamatuju doteď.
Ráno se sbalit a prostě jet: na jihu je tradiční jízda "Anglánů" s modrou 749.259, ale nakonec víc radosti ti udělá běžnej provoz.
Ráno se na Švejcích ukázala kulatá 749.006 a krom ní tu řádí i další jesenická 749.264.
Někdy v tý době ji ukážeš celýmu národu jako symbol končící éry. I s prasklou palivovou trubkou, která šla cítit snad i skrz obrazovku.
Ale ještě chvíli bude všechno na svým místě.
Je už po půl šestý, ale ej fakt krásně jasno a sluníčko pomalu mizí i z údolí Litavky. Za dvacet minut má zapadnout. Ale tady vzadu u zastávky Libomyšl to ještě chvíli vydrží.
Očima se přetlačuješ se stínem a zpožděním, které je sice jen pár minut, ale už tě tlačí. Pak se za obloukem ozve to tradiční, tlumičem přidušené zabrumlání a je tady. Odpolední rychlík R 1249 z Budějovic do Prahy, i s touhle jesenickou dámou.
Věci se už ale dávají do pohybu. Na kolejích i u mě doma.
Je fajn být chvíli vypnutej.