18. listopad 2011: Dobrumlávání III / The Last Rubbles #3

Je podzim, konec sezóny,

mraky lítaj těsně nad stromy,

černé mraky nad zády roztrhaný.

(Priessnitz: Jeremiáš, in: Potichu, 1997)

 

Je to jenom pár dnů, ale změní se během nich skoro všechno. Vybarvenej podzim do strohý hnědi kmenů, listí do námrazy. A ten rok to přišlo právě tehdy. Čas na poslední jesenickou misi. Poslední misi přes koncem grafikonu, foťák už po tomhle poletí do kouta.

 

Za sedlem nádherně, u Ramzové čára mraků, co se válí nad celým zbytkem Česka. Omezený hřiště, ale o to lepší provoz. A hned na začátek to nejlepší a nejcennější: 749.261 v olomouckém laku s dopoledním R 902.

 

Půl desátý dopoledne a jsem přesně na tý hraně. Chvíli blik, chvíli tma. Kopce ještě namrzlé a mraky tak nízko, že si můžeš sáhnout. Tohle by mě hodně mrzelo, říkám si.

 

Nakonec ten štych světla protnul dráhu vlaku přesně nad přejezdem. Wow, to nám ten den teda začíná!

 

Jo, rezervace, stýská se mi po tobě...

 

Je podzim tak jako vždy,

brouci a pavouci náhle mění směr

přímo do mý hlavy.

 

 

Done