jetebe.cz
7. leden 2010: The New Year
So this is the new year
And I don't feel any different
Stejně je to se mnou sranda. Nejsem nějakej kulturní nábob, ve spoustě věcí se považuju spíš trochu za buránka, ale na hudební vkus, ten si zpochybnit nenechám. A i po deseti patnácti letech si občas pamatuju, co jsem zrovna poslouchal v přehrávači při čekání na fleku, nebo aspoň obecně, co jsem tou dobou poslouchal nejvíc.
Tohle jsou Death Cab for Cutie, taková milá, nekomplikovaná indie kytarovka, která je mnohem známější na druhý straně Atlantiku. Začátek roku 2010 mě zachytnul v takovým zvláštním rozpoložení. Škola skoro hotová, jenom pobrat posledních pár kreditů a napsat první diplomku, ale nějak se mi do ničeho nechtělo. V četce pořád bez plnýho úvazku, za krize o ně byla velká nouze... Házel jsem si korunou, kudy dál, rozhodl se odejít. Ale o tom až příště.
A do toho přišel první příslib zimy. Začíná pořádně mrznout, krajina je zase trochu poprášená a já poslední dny hodně pendluju mezi Kolínem a Teplicemi. Čas si aspoň na chvilku odskočit po cestě. Je čtvrtek, 7. ledna 2010 a z Ústí vyráží na svojí cestu z Ústí do Kolína odpolední rychlík R 751. Ta klasika devadesátých a nultých let: zelený peršing, AB, BDs, 2x Bdt279. Zvlněné koleje, rozházené sloupy, nádherný i znásilněný kopce okolo. Pravobřežka mýho mládí.
"I wish the world was flat like the old days
Then I could travel just by folding a map
No more airplanes, or speed trains, or freeways
There would be no distance that can hold us back."
www.youtube.com/watch?v=NSgHGFuPNus
Ale nostalgii stranou: neměnil bych.
7. leden 2010: The New Year
So this is the new year
And I don't feel any different
Stejně je to se mnou sranda. Nejsem nějakej kulturní nábob, ve spoustě věcí se považuju spíš trochu za buránka, ale na hudební vkus, ten si zpochybnit nenechám. A i po deseti patnácti letech si občas pamatuju, co jsem zrovna poslouchal v přehrávači při čekání na fleku, nebo aspoň obecně, co jsem tou dobou poslouchal nejvíc.
Tohle jsou Death Cab for Cutie, taková milá, nekomplikovaná indie kytarovka, která je mnohem známější na druhý straně Atlantiku. Začátek roku 2010 mě zachytnul v takovým zvláštním rozpoložení. Škola skoro hotová, jenom pobrat posledních pár kreditů a napsat první diplomku, ale nějak se mi do ničeho nechtělo. V četce pořád bez plnýho úvazku, za krize o ně byla velká nouze... Házel jsem si korunou, kudy dál, rozhodl se odejít. Ale o tom až příště.
A do toho přišel první příslib zimy. Začíná pořádně mrznout, krajina je zase trochu poprášená a já poslední dny hodně pendluju mezi Kolínem a Teplicemi. Čas si aspoň na chvilku odskočit po cestě. Je čtvrtek, 7. ledna 2010 a z Ústí vyráží na svojí cestu z Ústí do Kolína odpolední rychlík R 751. Ta klasika devadesátých a nultých let: zelený peršing, AB, BDs, 2x Bdt279. Zvlněné koleje, rozházené sloupy, nádherný i znásilněný kopce okolo. Pravobřežka mýho mládí.
"I wish the world was flat like the old days
Then I could travel just by folding a map
No more airplanes, or speed trains, or freeways
There would be no distance that can hold us back."
www.youtube.com/watch?v=NSgHGFuPNus
Ale nostalgii stranou: neměnil bych.