6. prosinec 2009: 2+2=5

(for English see below)

Divnej název, co? Radiohead vs. cenzoři ŽelPage, zhádali jsme se o to už tehdy. Ok, boomer. V tomhle se doba naštěstí změnila. Ale od začátku...

 

GVD se chýlil ke konci, kromě jiného mělo skončit i nocování libereckých brejlovců v Üstí. Dobrej důvod to zkusit s panoramatem Spolchemie, tak jsem tak trochu zbloudil z cesty z Prahy do Teplic. Odfoceno, už zase sedím v autě.

 

Tovární, ta ulice, co vede mezi chemičkou a nádražím, spojuje Bronx s městem bez centra a už navždycky po ní uvidím jet tu škodovku s Bolkem Polívkou ze Zapomenutého světla. Čistokrevnej sever. Noir.

 

Unavený oči najednou něco zatahá za koutek. Levej koutek. Chvíli trvá, než mi to dojde. Jo, stojí tam vedle sebe a kolem nikdo, jenom stejně unavenej fíra na té druhé bobině. Přitom to vypadá jako totální šotoušskej kýč; taková ta scéna, co se chystá pro platící padesátníky na šotoakcích. Jenom reflektory chybí, ale s tím si poradíme.

 

Je vůbec možný, že tohle byla fakt jenom náhoda?

 

Zůstal jsem tam dobrých pětadvacet minut, zkoušel různé úhly... Jeden z těch momentů, kdy ti spadne do klína poklad, ty ani nevíš jak nebo za co a ještě k tomu dostaneš tolik času, že se tím můžeš kochat a nevěřícně se pochechtávat.

 

Je 6. prosince, dvě hodiny v noci a na ústeckém západním nádraží se to sešlo. Jedny z posledních provozních bobin u drah. 141.012 tou dobou pomáhala s osobáky a tady ji zřejmě na chvíli odstavili, zato 121.083 za chvíli poletí s prázdnou soupravou Wapů dál do pánve.

 

Jako když se potkají staří kamarádi ze školy po padesáti letech a chlapi-nechlapi, padnou si kolem krku. Mimořádnej moment...

 

(A k tomu názvu: v roce 2009 jsem měl jedno z těch svých období, kdy jsem hodně poslouchal Radiohead, tu zřejmě nejinspirativnější skupinu posledních tří dekád. Na konci srpna jsem se dočkal jejich koncertu v Praze a od té doby mě nějak nepustili. 2+2=5 je název jedné ze skladeb, odkaz na Orwellovo 1984. No a do šablony, podle které se může fotka jmenovat v podstatě jen podle čísla mašinky, to tehdy nějak nezapadalo... Druhou fotku ze série (a inspiraci k názvu) najdete tady:

www.zelpage.cz/fotogalerie/elektricke-lokomotivy/121/1210...)

 

*************************

Well, this kind of...happens. Of course there is a story behind. As the timetable change was approaching we all focused on things that should become a history. One of those was the end of over-night stays of "Goggles"-Class 750 in Ústí, as they were to be partially replaced by DMUs on those fast trains to Liberec.

 

It is half past one AM, December 6th 2009 and I am taking picures of that Goggle. Quite happy with the result I am already sitting back in my car.

 

That street, called Tovární, literally the Factory street. One of the darkest, dirtiest ones in Ústí. Driving along, something suddenly caught my tired eye. What the heck?

 

One of the very few remaining "Class one Bobinas" have met each other in something that is very humane. Like two old friends who have known each other for fifty years and have met in the street, spontaneously hugging each other... And you know that next year one of those will be gone and the other one seriously ill.

 

I still can not belive that the setup was just an odd one, but there were no other photographs.... What a memory, what a picture.

 

(In case you wonder what the title stands for: inspired by Radiohead's 2+2=5 from the album Hail to the Thief, which is a link to George Orwell. In fall 2009 I used to listen to Radiohead a lot.)

Done