Petr Patočka
2640-001 ; depo Fushë Kosovë ; Fushë Kosovë
(občina Kosovo Polje/komunë Fushë Kosovë/општинa Косово Поље)
Nejvíce ikonickými vozidly kosovských železnic byly bezesporu lokomotivy typu NOHAB AA16. „Nohabky” jak se lokomotivám přezdívalo podle švédského výrobce Nydqvist och Holm AB (zkratka NOHAB) byly vyráběny v licenci lokomotiv řady F americké společnosti General Motors EMD (divize Electro-Motive Diesel) z roku 1949. Jejich výroba probíhala v letech 1954 - 1965. Pro norské (NSB), dánské (DSB), belgické (SNCB), lucemburské (CFL) a maďarské (MÁV) železnice bylo celkem vyrobeno 204 kusů těchto lokomotiv ve dvou provedeních pro osobní a nákladní dopravu.
V roce 2001 dostaly kosovské železnice od NSB darem lokomotivy Di 3 čísel 619, 633, 641 a 643. Kosovské železnice je označily řadou 2640 a to čísly 001, 002, 003 a 004 (pořadová čísla kosovských lokomotiv bez ohledu na řadu 005, 006, 007 a 008) a nasadily je ihned do provozu. Postupem času, vzhledem k jejich stáří a k celkové neudržovanosti ze strany kosovských železnic a jejich nástupnického dopravce Trainkos se stal jejich provoz dlouhodobě neudržitelný a začaly být postupně vyřazovány. Také vzhledem k razantnímu omezení osobní a nákladní dopravy v posledních letech v Kosovu přestalo být ekonomické tyto přestárlé a na balkánské poměry hlavně atypické lokomotivy nadále provozovat. Jako poslední dojezdila 2640-003. V únoru 2022 tak byly stroje čísel 002, 003, a 004 sešrotovány přímo v domovském depu Fushë Kosovë. Lokomotiva 2640-001 (pořadové číslo 005) zatím podobnému osudu unikla, neboť díky iniciativě německých přátel železnice, kteří provoz těchto lokomotiv v Kosovu dlouhodobě sledovali a podporovali se jedná o jejím zachování v některém německém železničním muzeu. Snad k ní bude osud vstřícnější a neskončí jako její kolegyně pod hořáky autogenu.
2640-001 ; depo Fushë Kosovë ; Fushë Kosovë
(občina Kosovo Polje/komunë Fushë Kosovë/општинa Косово Поље)
Nejvíce ikonickými vozidly kosovských železnic byly bezesporu lokomotivy typu NOHAB AA16. „Nohabky” jak se lokomotivám přezdívalo podle švédského výrobce Nydqvist och Holm AB (zkratka NOHAB) byly vyráběny v licenci lokomotiv řady F americké společnosti General Motors EMD (divize Electro-Motive Diesel) z roku 1949. Jejich výroba probíhala v letech 1954 - 1965. Pro norské (NSB), dánské (DSB), belgické (SNCB), lucemburské (CFL) a maďarské (MÁV) železnice bylo celkem vyrobeno 204 kusů těchto lokomotiv ve dvou provedeních pro osobní a nákladní dopravu.
V roce 2001 dostaly kosovské železnice od NSB darem lokomotivy Di 3 čísel 619, 633, 641 a 643. Kosovské železnice je označily řadou 2640 a to čísly 001, 002, 003 a 004 (pořadová čísla kosovských lokomotiv bez ohledu na řadu 005, 006, 007 a 008) a nasadily je ihned do provozu. Postupem času, vzhledem k jejich stáří a k celkové neudržovanosti ze strany kosovských železnic a jejich nástupnického dopravce Trainkos se stal jejich provoz dlouhodobě neudržitelný a začaly být postupně vyřazovány. Také vzhledem k razantnímu omezení osobní a nákladní dopravy v posledních letech v Kosovu přestalo být ekonomické tyto přestárlé a na balkánské poměry hlavně atypické lokomotivy nadále provozovat. Jako poslední dojezdila 2640-003. V únoru 2022 tak byly stroje čísel 002, 003, a 004 sešrotovány přímo v domovském depu Fushë Kosovë. Lokomotiva 2640-001 (pořadové číslo 005) zatím podobnému osudu unikla, neboť díky iniciativě německých přátel železnice, kteří provoz těchto lokomotiv v Kosovu dlouhodobě sledovali a podporovali se jedná o jejím zachování v některém německém železničním muzeu. Snad k ní bude osud vstřícnější a neskončí jako její kolegyně pod hořáky autogenu.