Petr Patočka
2TE10M-2421 ; Jasiňa/Ясіня
(Zakarpatská oblast/Закарпатська область)
vlak 26 (Oděsa-hlavní - Rachov)
Dvoudílná 2TE10M-2421 původem z depa Mykolajev na Oděské dráze, předislokována v roce 2017, vlivem válečných událostí do haličských Černovic, dává pomalu do pohybu soupravu oděského rychlíků, mířící do své konečné stanice v Rachově. Dnes už je Jasiňa pro tyto rychlíky pouze nácestnou stanicí, ale v letech 1923 - 1938 byla dokonce výchozí. První Československá republika po připojení Podkarpatské Rusi ke svému území v roce 1919, totiž hledala způsob, jak spojit své nově nabyté oblasti s civilizací. V té době se logicky, jako rychlý dopravní prostředek, nabízela železnice a tak zavedení dvou párů rychlíků spojující Jasiňu a Prahu-Wilsonovo nádraží, na sebe nenechalo dlouho čekat. Rychlíky na své 1053 kilometrů dlouhé trase zastavovaly ve stanicích Pardubice, Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Moravská Ostrava-Přívoz (dnešní Ostrava hl. n.), Bohumín, Český Těšín, Čadca, Žilina, Vrútky, Kraľovany, Ružomberok, Liptovský Svätý Mikuláš (Liptovský Mikuláš), Štrba, Poprad-Veľká (Poprad-Tatry), Spišská Nová Ves, Margecany, Kysak-Obyšovce (Kysak), Košice, Legiňa-Michaľany (Michaľany), Slovenské Nové Mesto, Čop, Baťovo, Berehovo, Sevluš (Vinohradov), Královo nad Tisou (Korolevo) Chust, Buštino, Ťačovo, Teresva, Rachov a Kvasy. Mezi Teresvou a Rachovem rychlíky dokonce využívaly peážní trasy (vnitrostátní železniční doprava přes území jiného státu) přes území tehdejšího Rumunského království, na němž dokonce zastavovaly ve stanicích Câmpulung la Tisa, Sighetu Marmaţiei, Bocicoiu Mare a Valea Vișeului. V soupravě byly řazeny kromě vozů první, druhé a třetí třídy také lůžkové vozy do Košic, do Užhorodu a do Bukurešti. Ze Spišské Nové Vsi do Králova nad Tisou byl zařazen také jídelní vůz. Poslední úsek z Králova nad Tisou do Jasini absolvovaly rychlíky bez lůžkových vozů. Ačkoliv rychlíky, zvláště na území Slovenska a Podkarpatské Rusi často stavěly, dobíraly a odpojovaly vozy, měnily lokomotivy, případně jen dobíraly v nácestných stanicích vodu, celá cesta trvala pouze 18 hodin a 20 minut. Průměrná rychlost tedy činila 58 km/h, což bylo na tehdejší možnosti a stav infrastruktury (zvláště na jednokolejku staré Košicko-bohumínské dráhy v údolí Hornádu mezi Spišskou Novou Vsí a Kysakem) úctyhodné. Zkuste si dnes dojet vlakem z Prahy do Jasini za necelých 19 hodin.
2TE10M-2421 ; Jasiňa/Ясіня
(Zakarpatská oblast/Закарпатська область)
vlak 26 (Oděsa-hlavní - Rachov)
Dvoudílná 2TE10M-2421 původem z depa Mykolajev na Oděské dráze, předislokována v roce 2017, vlivem válečných událostí do haličských Černovic, dává pomalu do pohybu soupravu oděského rychlíků, mířící do své konečné stanice v Rachově. Dnes už je Jasiňa pro tyto rychlíky pouze nácestnou stanicí, ale v letech 1923 - 1938 byla dokonce výchozí. První Československá republika po připojení Podkarpatské Rusi ke svému území v roce 1919, totiž hledala způsob, jak spojit své nově nabyté oblasti s civilizací. V té době se logicky, jako rychlý dopravní prostředek, nabízela železnice a tak zavedení dvou párů rychlíků spojující Jasiňu a Prahu-Wilsonovo nádraží, na sebe nenechalo dlouho čekat. Rychlíky na své 1053 kilometrů dlouhé trase zastavovaly ve stanicích Pardubice, Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Moravská Ostrava-Přívoz (dnešní Ostrava hl. n.), Bohumín, Český Těšín, Čadca, Žilina, Vrútky, Kraľovany, Ružomberok, Liptovský Svätý Mikuláš (Liptovský Mikuláš), Štrba, Poprad-Veľká (Poprad-Tatry), Spišská Nová Ves, Margecany, Kysak-Obyšovce (Kysak), Košice, Legiňa-Michaľany (Michaľany), Slovenské Nové Mesto, Čop, Baťovo, Berehovo, Sevluš (Vinohradov), Královo nad Tisou (Korolevo) Chust, Buštino, Ťačovo, Teresva, Rachov a Kvasy. Mezi Teresvou a Rachovem rychlíky dokonce využívaly peážní trasy (vnitrostátní železniční doprava přes území jiného státu) přes území tehdejšího Rumunského království, na němž dokonce zastavovaly ve stanicích Câmpulung la Tisa, Sighetu Marmaţiei, Bocicoiu Mare a Valea Vișeului. V soupravě byly řazeny kromě vozů první, druhé a třetí třídy také lůžkové vozy do Košic, do Užhorodu a do Bukurešti. Ze Spišské Nové Vsi do Králova nad Tisou byl zařazen také jídelní vůz. Poslední úsek z Králova nad Tisou do Jasini absolvovaly rychlíky bez lůžkových vozů. Ačkoliv rychlíky, zvláště na území Slovenska a Podkarpatské Rusi často stavěly, dobíraly a odpojovaly vozy, měnily lokomotivy, případně jen dobíraly v nácestných stanicích vodu, celá cesta trvala pouze 18 hodin a 20 minut. Průměrná rychlost tedy činila 58 km/h, což bylo na tehdejší možnosti a stav infrastruktury (zvláště na jednokolejku staré Košicko-bohumínské dráhy v údolí Hornádu mezi Spišskou Novou Vsí a Kysakem) úctyhodné. Zkuste si dnes dojet vlakem z Prahy do Jasini za necelých 19 hodin.