Petr Patočka
M62-1457 ; Lazešina/Лазещина - Voronienka/Вороненко
(Zakarpatská oblast/Закарпатська область)
vlak 6404 (Rachov - Ivano-Frankovsk)
„Maška”, neboli lokomotiva řady M62 s pořadovým číslem 1457 v čele dvouvozového osobního vlaku projíždí zástavbou vesnice Lazešina, která je nejvýchodnější obcí dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Toto prvenství si však nesla už i za časů první Československé republiky, jejíž součástí v rámci Podkarpatské Rusi byla v letech 1919 - 1939. Trať strmě stoupající k vrcholovému tunelu u Voronienky na někdejší československo - polskou hranici (dnes hranici Zakarpatské a Ivanofrankovské oblasti) zde překonává stejnojmennou říčku až v místě, kde se boční údolí značně zužuje a je tak nucena vykonat velikou podkovovitou smyčku protínající téměř celou Lazešinu. Aby těch železničních zajímavostí zde nebylo málo, tak prašná cesta v popředí už dnes téměř nepřipomíná fakt, že se jedná o těleso někdejší lesní železnice vedoucí od dodnes existující pily u zastávky a nákladiště Zimir (po roce 1945 přejmenované na Lazešinu) k hájovně Kozmešček ležící téměř pod nejvyšší horou Ukrajiny Hoverlou s odbočkou pod horu Kukul. Dráha o rozchodu 760 mm o celkové délce 15 km byla uvedena do provozu Československou lesní správou v létě roku 1929 a byla provozována až do 60. let 20. století.
M62-1457 ; Lazešina/Лазещина - Voronienka/Вороненко
(Zakarpatská oblast/Закарпатська область)
vlak 6404 (Rachov - Ivano-Frankovsk)
„Maška”, neboli lokomotiva řady M62 s pořadovým číslem 1457 v čele dvouvozového osobního vlaku projíždí zástavbou vesnice Lazešina, která je nejvýchodnější obcí dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Toto prvenství si však nesla už i za časů první Československé republiky, jejíž součástí v rámci Podkarpatské Rusi byla v letech 1919 - 1939. Trať strmě stoupající k vrcholovému tunelu u Voronienky na někdejší československo - polskou hranici (dnes hranici Zakarpatské a Ivanofrankovské oblasti) zde překonává stejnojmennou říčku až v místě, kde se boční údolí značně zužuje a je tak nucena vykonat velikou podkovovitou smyčku protínající téměř celou Lazešinu. Aby těch železničních zajímavostí zde nebylo málo, tak prašná cesta v popředí už dnes téměř nepřipomíná fakt, že se jedná o těleso někdejší lesní železnice vedoucí od dodnes existující pily u zastávky a nákladiště Zimir (po roce 1945 přejmenované na Lazešinu) k hájovně Kozmešček ležící téměř pod nejvyšší horou Ukrajiny Hoverlou s odbočkou pod horu Kukul. Dráha o rozchodu 760 mm o celkové délce 15 km byla uvedena do provozu Československou lesní správou v létě roku 1929 a byla provozována až do 60. let 20. století.