jidhash
Rychnov nad Kněžnou
V místech dnešního kostela Nejsvětější Trojice stál již před rokem 1258 hrad, který přestává být obýván v druhé polovině 16. století. Roku 1577 kupuje rychnovské panství Rudolf II. Burjan Trčka z Lípy a buduje renesanční zámek v místech dnešního Podorlického pivovaru.
V roce 1640 se panství dostává do rukou Albrechta Libštejnského z Kolowrat.
Zámek Rychnov nad Kněžnou, který zde z chronologických důvodů označujeme jako nový, nechal v letech 1676 – 1690 postavit František Karel Libštejnský z Kolovrat. Na základě objednávky Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat, císařského velvyslance ve Španělsku, byl zámek v letech 1712 – 1724 skvěle přestavěn. Jeho majitelem byl již v té době František Karel II. z Kolovrat a projektantem přestavby pravděpodobně Jan Blažej Santini–Aichl (1677 – 1723). Kolovratové zastávali velmi významné státní funkce: např. František Josef II. pozici nejvyššího purkrabí Království českého, nebo jeho syn František Antonín v letech 1811 – 1826 pozici stejnou a po r. 1826 funkci ministra vnitra. V letech 1838 – 1843 nechal František Antonín Libštejnský z Kolovrat obnovit a přestavět zámecký kostel Nejsvětější Trojice, r. 1798 těžce poškozený požárem. Po druhé světové válce byl zámek Kolovratům odebrán státem, aby jim mohl být na sklonku 20. století v restituci zase vráce
Zámek Rychnov nad Kněžnou, označovaný pro své impozantní vzezření v poloze na návrší nad údolím řeky Kněžné též rychnovské Hradčany, náleží k předním ukázkám baroka v České republice. Jádrem objektu je jeho střední čtyřkřídlá dvoupatrová část z let 1676 – 1690. Čtvercové nádvoří na třech stranách – severozápadě, jihozápadě a jihovýchodě – obklopují rustikované pilířové arkády. Vstupní portál zdobený bosovanými pilastry a na něj navazující klenutý průjezd se nachází v ose jihozápadního křídla. Souměrně umístěným průjezdem v přízemí křídla severovýchodního se prochází na druhé nádvoří vymezené přízemními budovami. Na nádvoří stojí barokní kašna s heraldickou orlicí Kolovratů a nápisem s letopočtem 1690, tj. datem ukončení stavby (naproti tomu, na hlavním vstupním portálu do zámku je mj. vyznačeno datum jejího zahájení, r. 1676). Santiniho přestavba z první čtvrtiny 18. století dala rychnovskému zámku výrazné střechy s polopatrovými nástavci a vikýři. Impozantnost vstupního průčelí zvýraznily dvě hranolové věže, jenž byly krátkými spojovacími křídly zakomponovány do mimořádně široké jihozápadní fronty zámku. Spojovací křídla svojí hmotou kryjí dvě obdélné, s hlavním zámeckým traktem rovnoběžné plochy: terasu s francouzským parkem a dvěma pavilony na severozápadě a protáhlé třetí nádvoří se správní budovou na jihovýchodě. V letech 1712 – 1715 také Santini barokně upravil k zámku obrácené jihozápadní průčelí staršího kostela Nejsvětější Trojice a na západní straně propojil kostel krytou chodbou se zámkem.
Přízemí a první patro zámku propojuje velké dvouramenné schodiště v jihovýchodním křídle. V interiérech je rozmístěn dobový nábytek, vlámské tapisérie, benátské lustry, sochy, míšeňský a vídeňský porcelán, fajáns, české sklo, cín atd. Mimořádně hodnotná je kolovratská obrazárna, jejíž jádro vzniklo v první polovině 18. století. Obrazy v této sbírce pocházejí z 15. – 19. století, převládá lovecká tematika a podobizny. Nejvíce zastoupena jsou díla mistrů nizozemských a českých, méně německých a italských. V severozápadním křídle je umístěna malá zámecká kaple.
Rychnov nad Kněžnou
V místech dnešního kostela Nejsvětější Trojice stál již před rokem 1258 hrad, který přestává být obýván v druhé polovině 16. století. Roku 1577 kupuje rychnovské panství Rudolf II. Burjan Trčka z Lípy a buduje renesanční zámek v místech dnešního Podorlického pivovaru.
V roce 1640 se panství dostává do rukou Albrechta Libštejnského z Kolowrat.
Zámek Rychnov nad Kněžnou, který zde z chronologických důvodů označujeme jako nový, nechal v letech 1676 – 1690 postavit František Karel Libštejnský z Kolovrat. Na základě objednávky Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat, císařského velvyslance ve Španělsku, byl zámek v letech 1712 – 1724 skvěle přestavěn. Jeho majitelem byl již v té době František Karel II. z Kolovrat a projektantem přestavby pravděpodobně Jan Blažej Santini–Aichl (1677 – 1723). Kolovratové zastávali velmi významné státní funkce: např. František Josef II. pozici nejvyššího purkrabí Království českého, nebo jeho syn František Antonín v letech 1811 – 1826 pozici stejnou a po r. 1826 funkci ministra vnitra. V letech 1838 – 1843 nechal František Antonín Libštejnský z Kolovrat obnovit a přestavět zámecký kostel Nejsvětější Trojice, r. 1798 těžce poškozený požárem. Po druhé světové válce byl zámek Kolovratům odebrán státem, aby jim mohl být na sklonku 20. století v restituci zase vráce
Zámek Rychnov nad Kněžnou, označovaný pro své impozantní vzezření v poloze na návrší nad údolím řeky Kněžné též rychnovské Hradčany, náleží k předním ukázkám baroka v České republice. Jádrem objektu je jeho střední čtyřkřídlá dvoupatrová část z let 1676 – 1690. Čtvercové nádvoří na třech stranách – severozápadě, jihozápadě a jihovýchodě – obklopují rustikované pilířové arkády. Vstupní portál zdobený bosovanými pilastry a na něj navazující klenutý průjezd se nachází v ose jihozápadního křídla. Souměrně umístěným průjezdem v přízemí křídla severovýchodního se prochází na druhé nádvoří vymezené přízemními budovami. Na nádvoří stojí barokní kašna s heraldickou orlicí Kolovratů a nápisem s letopočtem 1690, tj. datem ukončení stavby (naproti tomu, na hlavním vstupním portálu do zámku je mj. vyznačeno datum jejího zahájení, r. 1676). Santiniho přestavba z první čtvrtiny 18. století dala rychnovskému zámku výrazné střechy s polopatrovými nástavci a vikýři. Impozantnost vstupního průčelí zvýraznily dvě hranolové věže, jenž byly krátkými spojovacími křídly zakomponovány do mimořádně široké jihozápadní fronty zámku. Spojovací křídla svojí hmotou kryjí dvě obdélné, s hlavním zámeckým traktem rovnoběžné plochy: terasu s francouzským parkem a dvěma pavilony na severozápadě a protáhlé třetí nádvoří se správní budovou na jihovýchodě. V letech 1712 – 1715 také Santini barokně upravil k zámku obrácené jihozápadní průčelí staršího kostela Nejsvětější Trojice a na západní straně propojil kostel krytou chodbou se zámkem.
Přízemí a první patro zámku propojuje velké dvouramenné schodiště v jihovýchodním křídle. V interiérech je rozmístěn dobový nábytek, vlámské tapisérie, benátské lustry, sochy, míšeňský a vídeňský porcelán, fajáns, české sklo, cín atd. Mimořádně hodnotná je kolovratská obrazárna, jejíž jádro vzniklo v první polovině 18. století. Obrazy v této sbírce pocházejí z 15. – 19. století, převládá lovecká tematika a podobizny. Nejvíce zastoupena jsou díla mistrů nizozemských a českých, méně německých a italských. V severozápadním křídle je umístěna malá zámecká kaple.